Jak to vlastně tenkrát bylo?

Nápad uspořádat běžecké závody pro spolužáky jsem nosil v hlavě od prváku, ale nějak nedocházelo na to jej realizovat. Původní klasické závody jednotlivců vytlačila myšlenka štafetového běhu, takového veselého závodu mezi studijními skupinami. Až ve třeťáku, když náš vzdělávací ústav začal pomalu povolovat šrouby, jsem zahájil sondáž, zda by o něco podobného byl u nás v ročníku zájem. Poté jsem napsal pozvánku, odeslal tak nějak víceméně náhodně různým lidem přes IS a čekal, zda se někdo přihlásí...

Přihlásila se dvě družstva, první z tehdejší skupiny 5 pod vedením Marka Husara a druhá s kapitánem Tomášem Rohanem, myslím že to byla tehdá devítka... Naše dvacítka sestavila dva týmy, jednomu velel Víťa Vrša, druhému Marťas Vybíral. Celkem tedy 4 štafety na úvod, docela mě to potěšilo.

Pár dnů před startem jsme s Mirkem po večerech na půjčeném šicím stroji ze starých prostěradel ušili čtyři sady čísel, Eliška vyrobila parádní START/CÍL, vytiskli jsme diplomy, vyřezali štafetové kolíky a mohlo se jít na věc.

Předzávodní večery v roli švadlenek

První závod se konal v Kohoutovické oboře Holedná za krásného jarního počasí. Zvítězilo Marťasovo družstvo Top Twenty. Ač byla trasa značená fáborkama a celou jsme si ji všichni prošli, závod se neobešel bez orientační vložky, kdy dva závodníci přeběhli skoro až do Jundrova :-)

Prásk a dávej krutě!

Vyhlášení výsledků a večírek proběhl v nedaleké hospodě u fotbalového hřiště. Řekl bych, že paní hospodská z nás má dodnes děsivé sny...

Bylo veselo

 Druhý závod jsme naplánovali hned na další semestr. Čajda mi doporučil oblast Mariánského údolí, kam jsem se jedno odpoledne vypravil a našel tam parádní lesík. Počet družstev se rozrostl na osm. Vanda zarezervovala celou hospodu. Marek Husar narychlo vyrobil krásný putovní pohár pro vítěze, který jsem později už jen trochu vylepšil. Eliška nakreslila parádní motiv na diplomy, čímž sama sobě nasadila vysokou laťku, a dle mého názoru ji neustále posouvá výš. Ačkoli listopad se již pomalu přehupoval do své druhé poloviny, počasí nám přálo a závod se velmi vydařil. Vítězství obhájil Marťas Vybíral se svým týmem Top Twenty, se ztrátou 16 sekund bral stříbro Kubko Zachar s týmem ULTRAS Red Bridge, třetí skončil Tomáš Matejíček se svou štafetou s názvem Joudové.

Startovní pole se zdvojnásobilo

Stupně vítězů

Opět veselo

Třetí závod jsem směřoval do mně známého lesíka za Bystrcí. S Marťasem jsme jedno krásné jarní odpoledne našli super trať, kde třešničkou na dortu bylo podlézání spadlého stromu. Dodnes nevím, zda byly hvězdy vůči sobě ve špatné poloze či co, ale závodu se zúčastnily pouhé dva týmy!!! Novým prvkem na trati byl i povinný panák kořalky dle gusta (dědkovice, rum či zelená) v lesním baru u Karla a Víti. Marťas do třetice neobhájil prvenství a z vítězství se radoval Kubko a jeho ULTRAS Red Bridge.

Lesní bar

Kubko přepisuje dějiny

Vítězný tým

Další, v pořadí již čtvrtý závod klepe na dveře. Zájem je obrovský, přihlásilo se 11 štafet. Neustále přemýšlím, zda jsem vše dobře připravil a zařídil, jestli všechno zítra klapne jak má, a tak všelijak podobně... Něco podobného takové té předstartovní nervozitě, jakou někteří z vás poznají zítra na startu...